Vzdálené světy
Zde naleznete stránky o naší Sluneční soustavě, hvězdách, extrasolárních planetách, životě ve vesmíru i na planetě Zemi.
|
Motto: Demokritos říkal, že světy jsou nesčíslné a že se liší velikostí. V některých není Slunce ani Měsíc, v některých jsou větší než u nás a v některých četnější. Vzdálenosti mezi světy jsou nestejné, někde je více světů, jinde je méně a některé rostou, jiné jsou v rozkvětu a jiné hynou, někde vznikají a jinde zanikají, padajíce na sebe. Některé světy jsou bez živočichů, rostlin a veškeré vlhkosti…Hippolytos, 3. stol. n.l. |
Tyto stránky se věnují problematice života ve vesmíru, hvězdám, exoplanetám i tělesům naší Sluneční soustavy. Jejich cílem je všeobecně přístupnou formou zprostředkovat fakta a vědecké teorie, ale i neotřelé spekulace týkající se kosmu a exobiologie. Mohou se zde ale objevit i příspěvky jiného zaměření.
Zaujalo Vás některé z témat? Máte připomínky nebo návrhy? Můžete kontaktovat přímo autora, anebo využít diskusní fórum.
Život na Io
Těleso nesoucí jméno Io je taktéž ustavičně sužováno mocnými silami a není mu dopřána ani chvilka klidu. Jedná se o jeden z nejpodivnějších světů, jaké si vůbec dokážeme představit – vulkanické peklo v místech, kde bychom čekali spíše chladnou pustinu, terestrické těleso mezi plynnými obry a ledovými satelity. Vražedná pustina spalujícího ohně a ochromujícího mrazu, zahalená do fantaskního hávu pastelových barev. Exot, jaký by snad patřil spíše do nějakého jiného hvězdného systému než do naší Sluneční soustavy. Aktualizováno ( Sobota, 24 Červenec 2010 10:59 ) Pandoře na stopěJméno Davida Kippinga z univerzity v Londýně je v posledních měsících hojně citováno v exoplanetárních kuloárech. Tento mladý vědec se zabývá objekty, o kterých se ví, že existují, točí se o nich nejdražší hollywoodské trháky a přitom je nikdo zatím nenašel. Řeč není o penězích z kuponové privatizace, ale exoměsících. |
Rosetta míjí planetku Lutetia!Již dlouho očekávaný průlet sondy Rosetta kolem asteroidu Lutetia se stal skutečností v sobotu, v 15:44 GMT. Vlastní průlet byl relativně krátký, protože sonda kolem asteroidu prosvištěla rychlostí 15 km/s. Snímky ukázaly z bezprostřední blízkosti tvář dosud největšího asteroidu navštíveného meziplanetární sondou (nejdelší rozměr 120 km). Jedná se o těleso nepravidelného tvaru, podobné malým měsícům Marsu.
Aktualizováno ( Pondělí, 12 Červenec 2010 08:28 ) Lidé na Venuši
Aktualizováno ( Sobota, 03 Červenec 2010 15:48 ) |



Io je nejvnitřnějším z měsíců Jupiteru. Pojmenoval jej v roce 1614 Simon Marius, a zvolil pro něj jméno jedné z mnoha milenek řeckého boha Dia. Podle mytologie se bohové k této dívce nezachovali zrovna laskavě – poté, co ji Zeus svedl, proměnil ji v bílou krávu, aby jí ukryl před svou manželkou Hérou. Ta ovšem jeho lest prohlédla a na nebohé krávě si vylévala svůj hněv. Jmenovitě tím, že na ni seslala obrovského ováda. Teprve po mnoha útrapách získala Io zpět lidskou podobu.


