Vzdálené světy

Zde naleznete stránky o naší Sluneční soustavě, hvězdách, extrasolárních planetách, životě ve vesmíru i na planetě Zemi.

Motto:

Demokritos říkal, že světy jsou nesčíslné a že se liší velikostí. V některých není Slunce ani Měsíc, v některých jsou větší než u nás a v některých četnější. Vzdálenosti mezi světy jsou nestejné, někde je více světů, jinde je méně a některé rostou, jiné jsou v rozkvětu a jiné hynou, někde vznikají a jinde zanikají, padajíce na sebe. Některé světy jsou bez živočichů, rostlin a veškeré vlhkosti…

Hippolytos, 3. stol. n.l.

Tyto stránky se věnují problematice života ve vesmíru, hvězdám, exoplanetám i tělesům naší Sluneční soustavy. Jejich cílem je všeobecně přístupnou formou zprostředkovat fakta a vědecké teorie, ale i neotřelé spekulace týkající se kosmu a exobiologie. Mohou se zde ale objevit i příspěvky jiného zaměření.

Zaujalo Vás některé z témat? Máte připomínky nebo návrhy? Můžete kontaktovat přímo autora, anebo využít diskusní fórum.

 

Život na Io

IoIo je nejvnitřnějším z měsíců Jupiteru. Pojmenoval jej v roce 1614 Simon Marius, a zvolil pro něj jméno jedné z mnoha milenek řeckého boha Dia. Podle mytologie se bohové k této dívce nezachovali zrovna laskavě – poté, co ji Zeus svedl, proměnil ji v bílou krávu, aby jí ukryl před svou manželkou Hérou. Ta ovšem jeho lest prohlédla a na nebohé krávě si vylévala svůj hněv. Jmenovitě tím, že na ni seslala obrovského ováda. Teprve po mnoha útrapách získala Io zpět lidskou podobu.

Těleso nesoucí jméno Io je taktéž ustavičně sužováno mocnými silami a není mu dopřána ani chvilka klidu. Jedná se o jeden z nejpodivnějších světů, jaké si vůbec dokážeme představit – vulkanické peklo v místech, kde bychom čekali spíše chladnou pustinu, terestrické těleso mezi plynnými obry a ledovými satelity. Vražedná pustina spalujícího ohně a ochromujícího mrazu, zahalená do fantaskního hávu pastelových barev. Exot, jaký by snad patřil spíše do nějakého jiného hvězdného systému než do naší Sluneční soustavy.

Aktualizováno ( Sobota, 24 Červenec 2010 10:59 )

 

Pandoře na stopě

Jméno Davida Kippinga z univerzity v Londýně je v posledních měsících hojně citováno v exoplanetárních kuloárech. Tento mladý vědec se zabývá objekty, o kterých se ví, že existují, točí se o nich nejdražší hollywoodské trháky a přitom je nikdo zatím nenašel. Řeč není o penězích z kuponové privatizace, ale exoměsících.

Celý článek na Exoplanety.cz

Rozhovor s Davidem Kippingem na Exoplanety.cz

 

Rosetta míjí planetku Lutetia!

Lutetia

Již dlouho očekávaný průlet sondy Rosetta kolem asteroidu Lutetia se stal skutečností v sobotu, v 15:44 GMT. Vlastní průlet byl relativně krátký, protože sonda kolem asteroidu prosvištěla rychlostí 15 km/s.

Snímky ukázaly z bezprostřední blízkosti tvář dosud největšího asteroidu navštíveného meziplanetární sondou (nejdelší rozměr 120 km). Jedná se o těleso nepravidelného tvaru, podobné malým měsícům Marsu.

 

Aktualizováno ( Pondělí, 12 Červenec 2010 08:28 )

 

Lidé na Venuši

grinspoonovo mesto na venusi

Venuše se někdy označuje za sestru Země – a od přistání prvních sond pak za sestru zvrácenou. A zdá se, že i v očích vědců Venuše poklesla jen do role „zkaženého sourozence“, a většinou bývá odbývána konstatováním, že je podobná Zemi, ale tak pekelná, že nemá smysl se jí vůbec zabývat. Teprve nedávno tyto stojaté vody rozvířila debata o životě v atmosféře Venuše, která s tradičním pojetím poněkud polemizuje. Ohledně lidského osídlení ovšem vše zůstává při starém a většina návrhů zůstává spíše na poli sci-fi.

Aktualizováno ( Sobota, 03 Červenec 2010 15:48 )

 

<< Začátek < Předchozí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Další > Konec >>

Strana 1 z 12