Jde to i bez kyslíku!

SpinoloricusKdyž se hovoří o životě někde jinde, často přijde na přetřes otázka, v jaké atmosféře by mimozemšťané mohli žít. Museli by dýchat kyslík jako my, nebo by se bez něj obešli? Klasická odpověď zní, že život bez kyslíku existovat může, ovšem pouze mikroskopický. Anaerobní (bezkyslíkatý) metabolismus totiž poskytuje jen malé množství energie, které by mělo postačovat jen pro bakterii nebo prvoka, ale ne mnohobuněčný organismus. Výjimkou z pravidla byli někteří parazité, žijící v bezkyslíkatém prostředí střeva či jiných orgánů, ti ale vedou dosti pohodlný život v nadbytku potravy, proto obecná poučka zůstávala v platnosti. Teď je ale všechno jinak – z mořských hlubin se vynořili první skutečně anaerobní živočichové.

Název těchto bytostí asi málokomu něco napoví. Patří do kmene zvaného korzetky (Loricifera), vzdáleně příbuzného s hlavatci a rypečkami. Mají tělo s chapadélky uzavřené v krunýři (který zřejmě komusi připomínal korzet, odtud jméno), a žijí přichycené v sedimentu. I ti největší zástupci této skupiny měří sotva milimetr a žijí velmi nenápadným způsobem života, proto až do 80. let zcela unikaly lidské pozornosti. Dnes tento obskurní kmen  zažívá svůj okamžik slávy – jeho zástupci totiž jako první mnohobuněční živočichové předvedli, že jsou schopni prožít celý svůj životní cyklus bez přítomnosti kyslíku.

Anaerobní korzetky patřící ke třem vědě dosud neznámým druhům byly objeveny týmem italských a dánských vědců, pracujících na Polytechnické univerzitě v italském Marche. Svůj domov mají v bezkyslíkatých pánvích na dně Středozemního moře. To jsou jakási „jezera“ silně slané vody na mořském dně, která se nemísí s okolní vodou. Díky tomu jsou bohatá na soli a sulfidy (např. sirovodík), ale zato tam chybí kyslík.

„Předpokládalo se, že toto extrémní prostředí je obydleno pouze viry, bakteriemi a archebakteriemi“, komentoval objev Roberto Danovaro, prvoautor průlomové publikace. „Byla tu sice nalezena i těla mnohobuněčných živočichů, ale předpokládalo se, že se tam potopila již mrtvá ze svrchních, prokysličených vod. Naše výsledky ovšem ukazují, že živočichové, které jsme nalezli, jsou naživu. Někteří dokonce obsahovali vajíčka.“

Anaerobní život korzetkám umožňují hydrogenozómy, anaerobní verze mitochondrií, známá též u anaerobních prvoků. Zatímco mitochondrie umožňuje svému nositeli rozkládat organickou hmotu na vodu a oxid uhličitý s pomocí kyslíku, hydrogenozóm pracuje bez kyslíku a produkuje jednoduché organické kyseliny, vodík a oxid uhličitý. Bez kyslíku se sice získá méně energie, proces je však výhodnější než běžné kvašení.

Objev může mít dalekosáhlé důsledky. Bezkyslíkatá prostředí jsou na Zemi hojná – kdoví, kolik živočichů v nich žije? Ještě hojnější byla v minulosti. Pokud dnes žijí v anaerobních pánvích korzetky, mohlo by to znamenat, že mnohobuněčné organismy mohly žít na naší planetě už v době, kdy byl kyslík vzácný nebo docela chyběl?

Netřeba připomínat, že díky tomuto objevu výrazně stoupla šance na objev mnohobuněčného života také mimo Zemi, v bezkyslíkatých oceánech vzdálených měsíců a planet.

Zdroje:

Roberto Danovaro, Antonio Dell’Anno, Antonio Pusceddu, Cristina Gambi, Iben Heiner, Reinhardt Mobjerg Kristensen: The first metazoa living in permanently anoxic conditions. BMC Biology 8: 30.

Korzetky na Wikipedii

Anoxic Animals, Astrobiology Magazine.

First oxygen-free animals found. BBC News

Příspěvek byl publikován v rubrice Biologie se štítky . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *