Na tiskové konferenci týmu Kepler byl oznámen nové planety, překvapující zejména svojí cirkumbinární drahou – obíhá totiž na orbitě okolo hvězdného páru. Doposud objevené planety v dvojhvězdách obíhaly okolo jedné z dvojice stálic.
Hvězdný systém Kepler-16 leží zhruba 200 světelných let od Země (vzdálenost není bohužel přesně známa). Obíhá okolo dvojice chladných hvězd, otáčejících se okolo společného těžiště každých 41 dní, ve vzdálenosti 0.224 AU, s poměrně vysokou výstředností e=0.16. Jde o zákrytovou dvojhvězdu: hmotnější z obou jejích složek je spektrálního typu K, má hmotnost 69% Msol a poloměr 64.9% Rsol, ta menší je pravděpodobně červený trpaslík o hmotnosti 20.3% Msol a poloměru 22.6% Rsol. Kromě toho, že hvězdy při svém oběhu zakrývají jedna druhou, díky čemuž se mění pozorovaná jasnost soustavy, byly zaznamenány také jiné, menší poklesy jasnosti, naznačující, že v soustavě se pohybuje ještě třetí těleso.
Jedná se o planetu hmotností zhruba třetinovou oproti Jupiteru, a 75% jeho poloměru. Obíhá okolo centra hvězdného systému ve vzdálenosti 0.705 AU, s periodou 229 dnů.
Soustava je zajímavá z mnoha důvodů. Zákrytová povaha dvojhvězdy umožňuje přesné určení velikosti obou hvězd, což může přispět ke zlepšení astrofyzikálních poznatků o hvězdách spektrálních typů K a M. Vzhledem k tomu, že jde o nejhojnější typy hvězd, navíc potenciálně astrobiologicky zajímavé, není to ani zdaleka zanedbatelný přínos. Skutečnost, že planeta obíhá okolo hvězdného páru, a navíc v přesně stejné rovině jako obě její slunce, poskytuje cenný vhled do mechaniky formování podobných soustav. Zřejmě i díky sdílené oběžné rovině nebyla planeta vypuzena na výstřednou oběžnou dráhu, jako je tomu často v soustavách, kde koplanarita nepanuje. Velmi překvapivé je, že oběžná dráha planety je jen asi 3x dál, než vzájemná vzdálenost mezi jejími slunci. Přitom „lidová moudrost“ praví, že stabilní by měly být teprve dráhy 4x – 5x vzdálenější. Pokud planeta skutečně existuje a nejde zase o nějakou chiméru, zřejmě se zde něco přiučíme i o orbitální mechanice…
Ačkoli se v tiskovém prohlášení dočteme, že planeta Kepler-16b je mrazivá a zcela mimo obyvatelnou zónu, není to tak úplně jisté, možná jde dokonce o dezinformaci. Zářivost hvězdy sice není příliš přesně známa, hlavně proto, že neznáme přesnou vzdálenost, nicméně autoři publikace odhadují ekvivalentní teplotu „své“ planety na 170 – 200 K, což odpovídá vnějším partiím obyvatelné zóny! Z hmotnosti hvězd se dá přibližně odhadnout, že jejich kombinovaná zářivost by mohla činit 12 – 20% sluneční, což by rovněž kladlo planetu dovnitř pomyslné „obyvatelné oblasti“. Z cirkumbinární povahy této planety navc vyplývá, že během svého roku by měla zažívat výkyvy až o 30°C díky měnící se vzdálenosti obou sluncí.
Každopádně o obyvatelnosti se nedá příliš uvažovat. Z velikosti je jasné, že jde o těleso plynné, podobné Saturnu, a naopak k tomu, abychom mohli vážně počítat s případnými obyvatelnými měsíci, je hmotnost zase až moc nízká, i když zcela vyloučit jejich přítomnost nemůžeme. Přesto nám tento svět dává hmatatelnou naději, že najdeme i terestrické planety obkružující dvojhvězdy, podobné filmové Tatooine.
Odkazy a zdroje:
NASA’s Kepler Mission Discovers a World Orbiting Two Stars (tiskové prohlášení)
Doyle, R. L. a kol.: Kepler-16: A Transiting Circumbinary Planet. (preprint odborného článku)
