Hellas, neboli Řecko, a moře - to jde dohromady. Pokud ovšem nemáme na mysli kolébku antické civilizace a nedávného státního bankrotu, nýbrž její jmenovkyni, pánev Hellas na Marsu, to spojení už zdaleka tak samozřejmé není. A přece - ukazuje se, že i Hellada na Rudé planetě se svého času mohla chlubit mořem. Milovníky last minute zájezdů ovšem musíme zklamat - plážová sezóna skončila již před více třemi a půl miliardami let, a i tehdy by si zřejmě zaplavali jen ti nejotrlejší otužilci.

 

 

Pánev Hellas je jedním z největších impaktních kráterů vůbec. Měří 2000 km v průměru a je 8 km hluboká, a nachází se na jižní polokouli. Dr Leslie Bleamaster, výzkumný pracovník z Planetary Science Institute v Tucsonu, tvrdí, že v období časného a středního noachianu, před 3,5 - 4,5 miliardami let, bylo dno této prohlubně zaplněno mořem. Jeho výzkumný tým podél východního okraje pánve identifikoval pravděpodobné vrstvy jemných usazených hornin. Ty mohly vzniknout nejspíše pod hladinou moře, kde se ukládaly sedimenty přinesené řekami z okolních vysočin. Tento závěr jen podporuje starší výsledky geologického mapování západního "pobřeží" pánve Hellas.

Pánev Hellas je zajímavá i proto, že na jejím dně panuje vyšší atmosférický tlak než ve vyšších polohách Marsu, a proto je jednou z mála lokalit, kde by se i dnes mohla alespoň krátkodobě objevovat kapalná voda. Navc se zde nacházejí i ledovce ukryté pod prašným povrchem. Vzhledem k výskytu mořských sedimentů by to bylo logické místo pro pátrání po životě fosilním i stále existujícím - ale vzhledem k tomu, že ve výzkumu Marsu nemá logika co pohledávat, máme smůlu.

Původní článek na New Scientist