Příkladem je třeba hélium, to objevili astronomové nejprve na Slunci spektroskopicky, pak teprve na Zemi. Dnes už asi známe všechny (stabilní) prvky, takže nové objevy nehrozí. U sloučenin je to složitější, rozhodně v kosmu je řada takových, které se na Zemi přirozeně nenacházejí. Pokud jde o prakticky využitelné materiály, tak tam spíš přispěla kosmonautika - jednak vývoj nových věcí na Zemi, což Vás asi tak úplně nezajímá, jednak vývoj materiálů ve stavu beztíže, na kosmických stanicích.
Mám malý tip na design: Šlo by prosím dát tmavší odstín pozadí na upozornění "updatováno"? Světlé je vůči textu nekontrastní a na černém pozadí z toho bolí oči. Také lze místo updatováno použít češtině srozumitelnější "aktualizováno" nebo "doplněno".
Mám takový menší dotaz. Počítáte do budoucna s vydáním aktualizované verze vašich knih, existuje popřípadě možnost že byste věnoval titul podobného rozsahu a zaměření pro vnitřní planety Sluneční soustavy?
Doplněné vydání Vzdálených světů v dohledném časovém horizontu neplánujeme. Ne že by nebylo co doplňovat, ale je otázka, jestli by o něj byl s takhle malým časovým odstupem vůbec zájem. Ohledně případných dalších dílů si pohrávám jak s myšlenkou vnitřních planet, tak exoplanet. Exoplanetám bych dal přednost, protože v popularizační literatuře o nich je podle mě daleko větší vakuum, které bychom mohli zaplnit. Obě varianty by ale byly otázkou několika let práce, a nejspíš i širšího autorského kolektivu.
Nastavil jsem si "Vzdálené světy" do své portálové stránky na Seznamu, kde se přes RSS zobrazují nadpisy článků a odkazy na tento web. Místo názvu webu se však zobrazuje jako nadpis text "Úvodní stránka". Asi by to chtělo trochu upravit nastavení RSS...
Dobrý den nedávno mě napadly dvě myšlenky. 1.Je teoreticky možné nějakým způsobem nastartovat magnetické pole planety? Jestli ano jaké prostředky by k tomu byly potřeba? Jestli ne nelze ho nějak nahradit nebo uměle vytvořit, alespoň teoreticky? 2.Jaké následky by mělo nasměrování a dopad větší planetky či dokonce trpasličí planety Ceres na Mars a to z pohledu jak geofyzikálního tak celé sluneční soustavy. Nemohl by takový dopad nebezpečně vychýlit Mars z dráhy? Děkuji za odpověď a váš čas.
Vznik magnetického pole vyžaduje pohyb v raotaveném železném jádře planety. To je hlavně konvekce, jak roztavené jádro pomalu chladne. Pokud má planeta jádro ztuhlé, může se její dynamo nastartovat jeho roztavením (to se asi stalo u Ganymedu). Na Ganymedu za tím byl slapový ohřev, udělat to uměle by bylo extrémně obtížné (zejména energeticky), daleko mimo možnosti současné civilizace. Teoreticky by asi šlo pole nahradit umělým elektromagnetem nebo více elektromagnety. Vyžadovalo by to ale extrémně velké zařízení, hodně energie a vysoce vyspělou technologii (supravodiče apod.) "Jaké následky by mělo nasměrování a dopad větší planetky či dokonce trpasličí planety Ceres na Mars." Myslím že změna dráhy Marsu by byla minimální, vzhledem k obrovskému rozdílu hmotností (Mars zhruba 0,1 M Země, Ceres zhruba 0,0002 M Země). Zkusím vám bližší info poslat e-mailem.
Dobrý den, chtěl jsem se optat, jestli nevíte datum vydání knihy vzdálených světů III. Právě jsem dočetl druhý díl, kde v závěru píšete, že vydání třetího dílu je na spadnutí. Jsou to velmi zajímavé knihy, tudíž netrpělivě čekám na další. Díky za odpověď.
Dobrý den, situace je bohužel poněkud komplikovanější, než se v době dokončování "dvojky" jevila. Text sice z větší části již existuje, ale vydání se bohužel patrně odloží, dost možná až na rok 2013. Záleží to mj. i na prodejích prvních dvou dílů.
rád bych se Vás zeptal ohledně nového objevu exoplanety Alfa Centauri Bb, zda je možné, že by tato planeta měla vzhledem ke své vzdálenosti 0,04 AU vázanou rotaci?
Považoval bych to za velmi pravděpodobné. V případě, že by měla výstřednou dráhu, mohla by být doba rotace v nějakém složitějším poměru k době oběhu (např. něco jako u Merkuru), ale takto těsné planety až na výjimky výstředné nebývají.
Pokud je rotace opravdu vázaná, je zajímavá otázka jak vypadá temná strana, pokud není planeta kompletně roztavená...
Komentáře a dotazy k produktu
děkuji
Pokud jde o prakticky využitelné materiály, tak tam spíš přispěla kosmonautika - jednak vývoj nových věcí na Zemi, což Vás asi tak úplně nezajímá, jednak vývoj materiálů ve stavu beztíže, na kosmických stanicích.
Počítáte do budoucna s vydáním aktualizované verze vašich knih, existuje popřípadě možnost že byste věnoval titul podobného rozsahu a zaměření pro vnitřní planety Sluneční soustavy?
Ohledně případných dalších dílů si pohrávám jak s myšlenkou vnitřních planet, tak exoplanet. Exoplanetám bych dal přednost, protože v popularizační literatuře o nich je podle mě daleko větší vakuum, které bychom mohli zaplnit. Obě varianty by ale byly otázkou několika let práce, a nejspíš i širšího autorského kolektivu.
1.Je teoreticky možné nějakým způsobem nastartovat magnetické pole planety?
Jestli ano jaké prostředky by k tomu byly potřeba?
Jestli ne nelze ho nějak nahradit nebo uměle vytvořit, alespoň teoreticky?
2.Jaké následky by mělo nasměrování a dopad větší planetky či dokonce trpasličí planety Ceres na Mars a to z pohledu jak geofyzikálního tak celé sluneční soustavy.
Nemohl by takový dopad nebezpečně vychýlit Mars z dráhy?
Děkuji za odpověď a váš čas.
Teoreticky by asi šlo pole nahradit umělým elektromagnetem nebo více elektromagnety. Vyžadovalo by to ale extrémně velké zařízení, hodně energie a vysoce vyspělou technologii (supravodiče apod.)
"Jaké následky by mělo nasměrování a dopad větší planetky či dokonce trpasličí planety Ceres na Mars."
Myslím že změna dráhy Marsu by byla minimální, vzhledem k obrovskému rozdílu hmotností (Mars zhruba 0,1 M Země, Ceres zhruba 0,0002 M Země).
Zkusím vám bližší info poslat e-mailem.
rád bych se Vás zeptal ohledně nového objevu exoplanety Alfa Centauri Bb, zda je možné, že by tato planeta měla vzhledem ke své vzdálenosti 0,04 AU vázanou rotaci?
Děkuji za odpověď.
Pokud je rotace opravdu vázaná, je zajímavá otázka jak vypadá temná strana, pokud není planeta kompletně roztavená...
RSS informační kanál kometářů k tomuto článku.