Sluneční soustava

Život na Io

IoIo je nejvnitřnějším z měsíců Jupiteru. Pojmenoval jej v roce 1614 Simon Marius, a zvolil pro něj jméno jedné z mnoha milenek řeckého boha Dia. Podle mytologie se bohové k této dívce nezachovali zrovna laskavě – poté, co ji Zeus svedl, proměnil ji v bílou krávu, aby jí ukryl před svou manželkou Hérou. Ta ovšem jeho lest prohlédla a na nebohé krávě si vylévala svůj hněv. Jmenovitě tím, že na ni seslala obrovského ováda. Teprve po mnoha útrapách získala Io zpět lidskou podobu.

Těleso nesoucí jméno Io je taktéž ustavičně sužováno mocnými silami a není mu dopřána ani chvilka klidu. Jedná se o jeden z nejpodivnějších světů, jaké si vůbec dokážeme představit – vulkanické peklo v místech, kde bychom čekali spíše chladnou pustinu, terestrické těleso mezi plynnými obry a ledovými satelity. Vražedná pustina spalujícího ohně a ochromujícího mrazu, zahalená do fantaskního hávu pastelových barev. Exot, jaký by snad patřil spíše do nějakého jiného hvězdného systému než do naší Sluneční soustavy.

Aktualizováno ( Sobota, 24 Červenec 2010 10:59 )

 

Život na Venuši

Venuše se často uvádí jako učebnicový příklad planety, kde žádný život není a nikdy nebyl, ba dokonce je dokonale vyloučen pekelnými fyzikálními podmínkami. Je pravda, že teplota na povrchu této planety je absolutně mimo rozumné hranice pro existenci organických látek nebo kapalné vody. Život je tam proto skutečně vyloučen, pokud neuvažujeme skutečně exotické „organismy“ na bázi lávy, které prozatím patří spíše do špatné sci-fi a nikoli mezi vědecky podložené možnosti. Současný povrch Venuše však není tím, co nás zajímá. Podíváme-li se totiž do oblastí vysoko nad ním, do nebe nad peklem, nalezneme tam podmínky nesrovnatelně příznivější. A totéž možná platí, pokud se zahledíme do vzdálené minulosti naší sesterské planety. Nevíme, jak Venuše vypadala před miliardami let, není ale vůbec vyloučeno, že se v mnohém blížila spíše dnešní Zemi než své současné podobě. Mohla mít dokonce oceány...

Aktualizováno ( Sobota, 03 Červenec 2010 15:43 )

 

Lidé na Venuši

grinspoonovo mesto na venusi

Venuše se někdy označuje za sestru Země – a od přistání prvních sond pak za sestru zvrácenou. A zdá se, že i v očích vědců Venuše poklesla jen do role „zkaženého sourozence“, a většinou bývá odbývána konstatováním, že je podobná Zemi, ale tak pekelná, že nemá smysl se jí vůbec zabývat. Teprve nedávno tyto stojaté vody rozvířila debata o životě v atmosféře Venuše, která s tradičním pojetím poněkud polemizuje. Ohledně lidského osídlení ovšem vše zůstává při starém a většina návrhů zůstává spíše na poli sci-fi.

Aktualizováno ( Sobota, 03 Červenec 2010 15:48 )

 

Planeta Venuše

Venuse

Planeta Venuše je sestrou Země, avšak sestrou opomíjenou a často dokonce zavrhovanou. Mnoho lidí ji považuje za nezajímavý a pro život zcela nehostinný svět. Venuše si ale naši pozornost zasluhuje. I kdyby nám nemohla nabídnout nic jiného, skrývá záhadu, jejíž vyřešení může zodpovědět řadu palčivých otázek planetární geologie a astronomie: jak je možné, že planeta tak podobná té naší mohla skončit jako zcela odlišný svět?

 

 

 

 

 

 

Aktualizováno ( Sobota, 03 Červenec 2010 12:38 )

 

Život na Jupiteru

V mnoha sci-fi povídkách i románech se setkáváme s exotickými živočichy, kteří v hojném počtu obývají atmosféry Jupitera a Saturna. Naopak vědci obří planety vesměs považují z exobiologického hlediska za zcela beznadějné. Na první pohled by se zdálo, že jediným důvodem pro skepticismus je nedostatek fantazie. Bohužel, jsou zde i limity povahy fyzikální, které lze ve sci-fi zanedbat, ovšem reálný organismus by se s nimi musel tvrdě potýkat. Je tedy život na obrech zcela vyloučen?

Aktualizováno ( Sobota, 26 Září 2009 13:44 )