Již dlouho očekávaný průlet sondy Rosetta kolem asteroidu Lutetia se stal skutečností v sobotu, v 15:44 GMT. Vlastní průlet byl relativně krátký, protože sonda kolem asteroidu prosvištěla rychlostí 15 km/s.

Snímky ukázaly z bezprostřední blízkosti tvář dosud největšího asteroidu navštíveného meziplanetární sondou (nejdelší rozměr 120 km). Jedná se o těleso nepravidelného tvaru, podobné malým měsícům Marsu.

Lutetia dlouho byla poněkud záhadným tělesem. Pozemská spektrální pozorování byla totiž nejednoznačná, nebylo z nich jasné, zda jde o "kovový" asteroid typu M (pozůstatek jádra diferencované planetky) nebo primitivní (geologicky nezměněný) asteroid typu C.

"Povrch je velmi zajímavý a na první pohled připomíná spíše asteroid typu C, ale zatím ještě to nemůžeme říct jistě. Musíme počkat na infračervená data, která budou klíčová," komentovala průlet Dr. Rita Schulzová, členka vědeckého týmu mise Rosetta.

Sonda Rosetta už má za sebou podobně zajímavé setkání s asteroidem Šteins (Steins) v roce 2008, v roce 2014 se má setkat s kometou Churyumov-Gerasimenko, přejít na její orbitu a dokonce na její povrch vyslat malý lander Philae.

Na povrchu Lutetie byly zaznamenány podivné žlábky. Je to tím zajímavější, že podobná, byť rozsáhlejší soustava lineárních útvarů zdobí i Marsův měsíc Phobos, ale o jejím původu toho není mnoho známo. V případě Phobosu se uvažovalo o trhlinách vyvolaných slapovými silami Marsu, popř. o kráterových řadách vzniklých při srážce měsíce s řetězci úlomků vymrštěných z Marsu. Jak ale vznikly na Lutetii?

Velký kráter na povrchu Lutetie, zčásti zavalený sesuvem sypkého materiálu. Tmavé body jsou zřejmě stíny roztroušených balvanů.

Odkazy:

Článek na BBC News

Rosetta's Lutetia pictures (Emily Lakdawalla, The Planetary Society Blog)

Rosetta blog

Stánky mise Rosetta