Na Venuši je život! A ne jen tak ledajaký, ale dokonce pěkně složitý. Povrch pekelné planety se doslova hemží štíry, škeblemi a dalšími kreaturami, jimž nevadí ani čtyřsetstupňový žár, ani superhustá atmosféra oxidu uhličitého ochucená oxidem siřičitým. Přesně to tvrdí to sovětský, respektive ruský badatel Leonid V. Ksanfomaliti.

Ksanfomaliti (*1932) není žádná nula, ale badatel, který se podílel na sondách série Mars, Veněra, Vega a Phobos. Nicméně jeho aktuální publikace vyvolala, mírně řečeno, smíšené pocity.

O co jde? Sovětským sondám Veněra 9, 10, 13 a 14 se v 70. a 80. letech podařilo nejen přistát na Venuši, ale také pořídit snímky jejího povrchu. V pekle na povrchu sondy většinou vydržely zhruba hodinu (Veněra 13 dokonce 127 minut), takže návštěva na sousední planetě byla opravdu krátká. Vzhledem k dobové úrovni techniky a podmínkám na povrchu Venuše nikoho nepřekvapí, že pořízená panoramata se ani zdaleka nemohou chlubit takovým rozlišením a technickou kvalitou, jako například snímky pořízené rovery na Marsu.

Ksanfomaliti se rozhodl porovnat fotografie stejných míst, pořízených s časovým odstupem, a hledat na nich rozdíly. To by ještě bylo legitimní. Bohužel však ve své snaze "něco" nalézt často zachází až příliš daleko. Tam, kde se s velkou pravděpodobností jedná o pouhý šum a vady v obraze, popř. změny v nasvícení, nachází reálné objekty, a tam, kde nezaujaté oko vidí spíše jen podivné skvrny, Ksanfomaliti hovoří o štírech a škeblích. Ve skutečnosti se mu však patrně podařilo zachytit nejrozšířenější a nejznámější mimozemské organismy vůbec, takzvané pareidolie, potvůrky hojně osidlující vedle Venuše také Mars, nitro meteoritů, planetu Zemi a vůbec všechna místa, kde se je pokusíme nalézt.

Emily Lakdawalla z Planetary Society ve svém rozboru Ksanfomalitiho publikace podotýká, že ruský badatel sice jako záruku autenticity snímků "kategoricky vyloučil" jakékoli úpravy obrazu ve Photoshopu, druhým dechem však dodává, že některé z nich byly upraveny v Microsoft Windows Paint (česky Malování). Myslím, že pro základní obrázek o charakteru studie to stačí.

Mohli bychom dlouze spekulovat o tom, zda se jménem slavného vědce zaštítil nějaký šarlatán, zda je slovutný koryfej sovětského a ruského kosmického programu již výrazně za zenitem svých mentálních sil, popř. jestli se v ruských kosmických laboratořích náhodou nedestiluje vodka. Do toho se ale pouštět nehodlám, takže se omezím na konstatování, že život na Venuši sice existovat může, Ksanfomalitiho obrázky s tím však nemají pranic společného

Odkazy:

Is there life on Venus? Not in reprocessed Venera-13 images (Emily Lakdawalla, The Planetary Society)

Venera: The Soviet Exploration of Venus (Don P. Mitchell)

"Senzační" objev od našich velkých východních bratrů dočkal zveřejnění i na Novinkách (Život na Venuši: Sověti v 80. letech vyfotili "škorpióna").