Peter D. Ward: Život, jak ho neznáme – Pátrání NASA po jiném životě a úsilí o jeho vytvoření v laboratoři
Americký geolog, biolog, paleontolog (a astrobiolog) Peter D. Ward bezesporu patří mezi významné osobnosti v oboru astrobiologie. Společně s astronomem Donaldem Brownleem vydal v roce 2000 knihu nazvanou Rare Earth (Vzácná Země), jejíž ne zcela mainstreamový pohled na astrobiologickou problematiku vyvolal velký ohlas a pomohl knize získat status bestselleru. Čeští čtenáři měli možnost se s touto autorskou dvojicí seznámit prostřednictvím knihy „Život a smrt planety Země“, která v roce 2004 vyšla i v ČR.
„Život, jak ho neznáme“, je podobně jako řada předešlých Wardových publikací pojat jako dílo přesahující hranice. A to nejen hranice vědních oborů, ale i obvyklých literárních škatulek, protože dovedně balancuje na hranici mezi „pouhým“ přehledem a popularizací faktů, a prezentací vlastních, mnohdy kontroverzních názorů.
O čem tedy kniha je? Na tuto otázku odpovídá už sám její název. Zabývá se problematikou „jiného života“ – organismů pracujících na jiném molekulárním základě než lidé, bakterie a všechny ostatní formy „známého“ pozemského života. Onen „jiný život“ mohl být mezikrokem v evoluci „našeho života“, může se dodnes skrývat na Zemi nám všem pod nosem, mohou na něj narazit kosmické sondy ve vesmíru, ale možná se jej povede vypěstovat uměle, „ve zkumavce“. Všechny tyto aspekty – a ještě mnohem více – Ward obsáhle diskutuje. To, že se v podtitulu výslovně objevuje NASA, rozhodně není náhoda – kniha se soustředí zejména na výzkumy probíhající pod křídly NASA Astrobiology Institute, který je i Wardovou domovskou institucí.
Ward v knize shrnuje problematiku možných typů „jiného života“ – některé příklady (RNA-svět, život na bázi křemíku apod.) již znějí čtenáři dosti povědomě, ale je zde i mnoho nových experimentálních zjištění, která osvětlují výhody a nevýhody takových řešení. Autor se logicky věnuje i protobiologii – problematice vzniku života a panspermickým hypotézám, i když těm jen dosti stručně. Popisuje dosti obsáhle úsilí Craiga Ventera a dalších biologických „mágů“ o konstrukci exotického života v laboratořích, a zamýšlí se i nad tím, co si s jejich „dítky“ počít, až jednou uspějí. Neodmyslitelnou součástí podobné publikace je i přehled těles Sluneční soustavy, jejich astrobiologického potenciálu a dosavadních snah o hledání života mimo Zemi. Mohlo by se zdát, že jde „jen“ o další popularizační dílko poutavě shrnující již objevené – to by se tu ale nesměly objevovat Wardovy mnohdy smělé úvahy, hypotézy a návrhy.
Názory…
Hned na počátku knihy autor dokládá, že za dokonalý příklad „jiného života“ můžeme považovat viry. RNA-viry jsou v jeho pojetí parazitickými zástupci RNA-světa, života, jehož dědičnou molekulou je RNA (namísto naší DNA), a který (snad) byl vývojovým předstupněm toho našeho. Už to samo o sobě by vyvolalo nesouhlas mnoha biologů, tím to ale nekončí.
Ward vůbec nemá malé ambice. Už zkraje se pouští na pole taxonomie, a to ve velkém stylu – z celého současného „stromu života“ dělá jen jednu větvičku na mnohem větším stromě. Nejvyšší dnešní taxonomickou jednotkou je doména, přičemž známe domény tři: Bacteria, Archaea a Eucarya. Ward navrhuje ještě vyšší kategorii: Dominium. Pozemský buněčný život společně s DNA-viry pak onálepkoval coby dominium Terroa, organismy s RNA-genomem jako dominium Ribosa. Později pak přichází s ještě vyšší taxonomickou úrovní, označenou „Arborea,“ která by měla shrnovat život společného původu a naopak rozlišovat životy vzniklé nezávisle. Tedy taxon Arborea Terra shrnuje veškerý život vzniklý na Zemi, analogicky Arborea Ares by shrnoval případný domorodý marťanský život apod.
Podobných osobitých hypotéz je kniha plná a prolínají se téměř všemi kapitolami – naštěstí dobře oddělené od faktů nebo spíše starších a uznávanějších hypotéz (v oborech astrobiologie a protobiologie jsou bohužel hypotézy stále v drtivé převaze nad fakty).
S Wardem by se v mnoha bodech dalo polemizovat, a zřejmě i úspěšně. Nechává se unést „nesnesitelnou lehkostí taxonomie“ a příliš už neřeší, že některé jím navržené taxony zahrnují výhradně hypotetické, fakticky neznámé organismy. Na úrovni nových, vyšších „levelů“, které jsou v této knize zaváděny, vládne úplná mlha, a často se vychází z premis na úrovni spekulací, neboť fakta chybějí. Není tedy příliš pravděpodobné, že by se konkrétní Wardem navržená klasifikace hladce ujala – to nepředpokládá ani sám její autor, a v knize to uvádí. Účelem je spíše vyvolat diskusi na téma vyšších úrovní taxonomie, protože něco podobného zřejmě jednou potřebovat budeme – v tomto směru je Wardův přínos jasně pozitivní.
V kapitolách věnujících se Sluneční soustavě Ward dává průchod značnému pesimismu v otázce života na Europě, a naopak je velkým zastáncem výzkumu Titanu. Lze si ale všimnout, že neměří oběma stejným metrem, protože srovnává potenciál pro „náš“ život na Europě, s možnostmi zcela exotického života na Titanu. Zcela nečekaně a překvapivě opomíjí nebo odbývá plynné obry a Io. V obecně astrobiologické publikaci by to bylo snadno pochopitelné, v této to však působí velmi překvapivě, protože právě to jsou světy, kde bychom mohli exotický život (pokud takový vůbec existuje) důvodně očekávat.
Protože cílem autora je zjevně podnítit odbornou (i neodbornou) veřejnost k zamyšlení a diskusi, a nevyhýbá se ani velmi ožehavým tématům, je přítomnost nedostatečně podepřených tvrzení vlastně přirozená a pozitivní – Ward se nebojí jít s vlastní kůží na trh a ukazovat, kam by se mohl vývoj v příštích letech ubírat, i za cenu, že se může mýlit, a to je na jeho knihách vlastně to nejzajímavější.
…nedostatky…
K drobnějším nedostatkům patří některé věcné chyby (například je chybně uvedeno, že sonda Cassini má jaderný reaktor). Snaha o čtivý styl a všeobecnou přístupnost může být v některých chvílích spíše ke škodě, když zamlžuje, co se autor snaží říct a kam přesně míří, nebo vede k vynechání některých aspektů konkrétního problému. Těchto případů ale naštěstí není tolik, aby mohly nějak pokazit celkově velmi dobrý dojem z knihy.
…a pozitiva
„Život, jak ho neznáme“, má daleko více předností než nedostatků. Shrnuje mnohé zajímavé poznatky a experimentální výsledky biologických, chemických i astronomických oborů, činí tak poutavou formou, velmi dobře přístupnou i pro laické zájemce o problematiku. Velmi pozitivní je snaha překračovat meze jednotlivých vědních disciplín a nabídnout jednotný, zastřešující pohled na „život, vesmír a tak vůbec“ jako celek. Peter Ward se sice na jedné straně snaží o a shrnutí vědeckých poznatků a teorií, jak by se slušelo na typickou popularizační publikaci, na druhé straně ale otevřeně prezentuje i své vlastní hypotézy a názory, a má i ambice působit na širší odbornou veřejnost. Jistě nemusíme s Wardem ve všem souhlasit (snad by si to ani nepřál), ale tento přístup knihu oživuje a dělá z ní něco víc, než jen rádobyobjektivní výčet faktů, což je pro přemýšlivého čtenáře velké plus.
„Život, jak ho neznáme“ bych proto vřele doporučil všem, kteří se rádi zamýšlejí nad svým místem ve vesmíru, a neměl by chybět v knihovničce žádného milovníka astrobiologie.
Peter D. Ward: Život, jak ho neznáme – Pátrání NASA po jiném životě a úsilí o jeho vytvoření v laboratoři
Vydalo: Universum, 2011
Počet stran: 319
Rozměr: 234 x 154 mm
